čtvrtek 4. března 2010

Kurz vaření

Vzhledem k tomu, že v naprosté většině pojídám věci, které si sama uvařím, nebo si je uvaříme o víkendu, je moje znalost japonské kuchyně pramalá. Štěpán většinou navštěvuje menzu (jídelnu), čímž přijde do styku s rybou, miso polévkou a spoustou japonských jídel. Já jakožto jídelní konzervativec bych to v japonské menze asi neměla jednoduché. Nicméně jsem si řekla, že být v Japonsku dva měsíce a přijet domů a vlastně nic o japonském jídle nevědět, by bylo trochu zahanbující. Tak jsem se přihlásila do kurzu vaření. Čekala jsem, jak si třeba po čtveřicích společně budeme vařit podle návodu a názorné ukázky lektora. Bohužel to tak úplně nebylo. Vařila vlastně jen lektorka. A my jsme občas mohli něco nakrájet nebo narovnat krevety na rýži.



Musím říct, že tento kurz byl jistým způsobem zajímavý. Pár věcí jsem zjistila. Tak například, oni jsou úplně posedlý přesností. Já tedy nevím, jak je to v jiných odvětvích (např. ve vědě), ale v kuchyni bych to s nimi nevydržela. Například mým úkolem bylo nakrájet pár surovin do polévky. Ptám se jí, jak velké kousky? A ona: "5 cm". Tak začnu krájet a v ní najednou hrklo a s hrůzou v očích povídá "já se přeřekla ne 5 ale 4cm." Ještě že jsem nemusela to, co jsem už nakrájela zkrátit s pomocí pravítka o 1 cm... A to prosím šlo o to, aby všechny kousky v polévce měly stejnou velikost...
Výsledek "naší" práce byla již zmíněná polévka (Sawaniwan), rýže (Chirashi zushi), cosi zeleného (Mizuna no kobuzuke) a zákusek (Sakura mochi)..

Chirashi zushi

Sawaniwan

Sakura mochi

Na konci kurzu, jsme všichni zasedli ke stolům a všechno snědli. Mně tedy ohromně chutnala rýže (po té co jsem vytřídila krevety). Jinak to bylo pro mě vcelku slabé. Nejvíc jsem se těšila na zákusek. Vypadal velmi zajímavě. A vzhledem k tomu, že do něj dávali také cukr, myslela jsem že to prostě musí být dobré. Bohužel nebylo. Tak jsem snědla jedno sousto, přikryla zbytek nenápadně listem, umyla po sobě a po řadě ostatních lidí nádobí a odešla domů opéct si toustík. Jsem holt hrozná, ale co se dá dělat :-).



5 komentářů:

Ondřej Ryjáček řekl(a)...

:D :D tak pro tebe bych asi nechtěl vařit :)
...super jídlofotky !

Kiki řekl(a)...

:-D To vis:-D Kazdy ma sve drobne musky, ja holt to , ze nepozru uplne vsechno. Ale vyrazne se v tomto smeru vylepsuju:-)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Kiki:-) už se moc teším až nám uvaříš nějakou japonskou pochoutku a pomůžu ti i krájet!:-)))Pa cestovatelé Verča

Kiki řekl(a)...

JAsne.Privezeme rasy a udelame neco japonskeho. papa

OLbi řekl(a)...

Aže já jsem vybíravej :D