Nagoysky hrad a rolling sushi

Tak mam za sebou dalsich par zazitku. V nedeli me Kenny a jeho zena vyvezli do centra Nagoyi. Nejprve jsme jeli busem a pozdeji presedlali na metro. Tak jako u nas i tady je vyhodne si koupit celodenni listek, ktery stoji v prepoctu asi 90kc. Metro tu maji velmi promyslene, lze se jim dostat opravdu vsude. Nejprve jsme navstivili zastresenou ulici, pry mistni specialita, ktera je plna ruznych kramku s japonskym i nejaponskym zbozim. Najdete tu opravdu vsechno, od obcerstveni po sladkosti, keramiku, obleceni a treba i obchudek kde prodavaji jen susene rasy:-). Po zajimavem :-) obede (restaurace s plody more, kde jsem se bal, aby to na me jeste nemrklo) jsme se presunuli k Nagoyskemu hradu. Vstupne podobne jak u nas, coz me mile prekvapilo. Hrad sam me vsak trosku zklamal, protoze nebyl puvodni. Za valky ho vymbobardovali Americane a tak ho postavili znovu, zvenku sice vypada krasne starobyle, ale uvnitr je vsechno nove, vcetne vytahu... Ze zhora je krasny vyhled na panorama centra, ktere tvori par mrakodrapu. Pod hradem jsme se jeste zastavili na japonske nudle a kdyz jsme si chteli prohlidnout zahradu kolem hradu, zacalo prset. Takze jsme to zabalili a vratili se domu. Dnes je tu statni svatek, takze jsme si mohli vcera vecer po praci dovolit trochu popit:-). Zasli jsme tedy ve trech (ja, Kenny a Frank, dalsi Taiwanec z nasi kancelare) do zdejsiho barbecue baru. Frank obednal tocene pivo a ja se citil jako v sedmem nebi. Jake bylo moje prekvapeni, kdyz Frank zavolal servirku a nechal pivo vymenit (byla to takova 2 litrova konvice ze ktere jsme si rozlevali), ze pry se mu nezda dost cerstve. Tak jsem je naucil slovo vetrak:-). No, prinesli nove, bylo o neco lepsi, ale zas takovy rozdil to nebyl, ale je mozne, ze jsme predtim dostali posledni ze sudu nebo tak neco:-). A pak to zaclo, kluci zacli objednavat vsemozna opecena masicka na spejli, z nichz, polovinu tvorili vnitrnosti, jazyk, opecena drubezi kuze a podobne... No, mel jsem co delat, abych si neco vybral, nakonec jsem skoncil u kurecich pikantnich kridylek:-). Kdyz jsme si objednali jeste dalsi pivo, uz jsem to nejak prestal vnimat. Konecne jsem nemel potize s usinanim:-). Rano jsme si s Kennym zahrali tenis na kurtech tady v arealu, sice jen pul hodiny (pak nas vyhodili, asi jsme nemeli razervaci ci co), ale i tak jsem si to uzil, drzel jsem raketu v ruce skoro po rocnim pustu... I protoze byl svatek, tak jsme na obed vyrazili do sushi baru. Je to takove fajn misto, kolem vas neustale jezdi talirky s ruznymi druhy sushi, ponejvice bochanky ryze a platek syroveho cehosi (ne vzdy je to ryba:-), obcas nejaka skeble ci jina neidentifikovatelna morska potvurka, nebo i rybi salat zabaleny v morske rase. Pokud pouzijete wasabi a sojovku, nema to chybu, nakonec byl vyborny sladky zakusek. Zajimavosti bylo, ze jsme si museli vysedet asi 15 minutovou frontu v takovem koutku, ktery je pro to urceny. Predtim jsme se museli zapsat do poradniku (to zaridil Frank) a kdyz vyvolali Frankovo jmeno, uvedli nas ke stolu. Jeste jedna vec me zaujala. Bud jste si mohli vybirat jidlo, ktere kolem vas jezdilo, nebo jste si mohli na dotykovem displeji nad vami objednat neco konkretniho. V tom pripade za chvili prijel takovy automaticky podnos, vzali jste si to co vam privezl a stiskem tlacitka jste ho poslali zpatky do kuchyne! Inu, Japonsko... Cestou zpatky jsme se jeste stavili nakoupit na takovem trhu, tak jsem si nakoupil opet par filet z morskych ryb, Kenny me ujistil, ze tyhle nasolene nejsou, tak uvdime vecer:-).