Tak se nam tyden sesel a je treba publikovat nove zazitky. Cely tyden probihal pekne v poklidu, od pul devaty do sesti v praci, prace tak akorat, takze ze stereotypu me vytrhl az patek. V patek pro me kluci ze skupiny prof. Uedy a prof. Yoshimury usporadali wellcome party v takovem malem domecku, ktery take patri TTI. Je tam jedna velka parebni mistnost, plus kuchyne a socialky, na takovehle veci idealni:-). Bylo videt, ze se Kennyho nenapadne vyptavali co mam rad, takze v patek vecer se stoly skoro prohybali pod tackami se sushi, grilovanymi kousky masa a nechybelo ani me oblibene Yebisu (mistni vyborne pivo). Party se samozrejme zucastnili i oba pani profesori, coz nebylo vubec na skodu, protoze ukazali, ze svetske radosti si rozhodne neupiraji:-). Uz predtim me Kenny varoval, ze mozna dojde na zpev... No, doslo na nej v podani Karaoke, coz pro me byla uplna novinka, ze ktere jsem byl uplne paf. Mozna jsem tak zaostaly jen ja, ale kdyby byl na tom nejaky ctenar nahodou stejne, tak to znamena, ze z pisnicky hraje pouze melodie, slova bezi na obrazovce v televizi a vy mate mikrofon a zpivate... No, krome milionu japonskych pisni bylo i na vyber par nejvetsich slagru jako treba Yesterday od Beatles (to prave zpivam na te fotce...). Samozrejme zpivali i profesori, naprosto bez zabran a velmi pekne. Uz behem karaoke vytahl Anton pravou ruskou vodku a Frank pro zmenu nejakou sedesatiprocentni taiwanskou palenku... Ta teda byla vrazedna, chudak Anton se motal jeste rano. No, ja malem taky a vzhledem, ze se v sobotu rano vstavalo normalne do prace, byla sobota pomerne narocny den. V nedeli jsem si tedy pospal a po obede, ktery tvorili takove sympaticke testove kulicky, ve kterych byl sem tam kus chapadla chobotnice, jsem vyrazil poprve na kole do mesta. Jelikoz tu nemam poradnou mapu, tak jsem se pokusil si fotograficky zapamatovat obrazek z googlemaps a vyrazil jsem. Tedy az pote co jsem nafoukl kolo, coz mi trvalo skoro pul hodiny, nez jsem zjistil, ze ta pumpicka co je k tomu kolu je opravdu rozbita a nez me napadlo si pujcit na vratnici tu ktera tam lezela a kterou si asi pujcuji vsichni... Abych se neztratil, musel jsem jet stejnou cestou tam i zpatky. Nebyla to uplne zabava, ale i tak jsem poznal docela pekny kousicek mesta, byt jsem az do pristavu nedojel, protoze jsem musel byt do peti doma. Zato jsem objevil pekne misto na brehu reky, kde stoji stary majak (bylo to kousek od dnesniho pristavu, ale to jsem se dovedel az doma z mapy...). On je teda stary jenom asi 50 let, ale je to replika postavena podle puvodniho majaku. Cestou jsem udelal par fotek povetsinou baracku, ale bohuzel nebylo pekne pocasi, takze fotky pusobi trochu nemalebne. Pak uz jsem to otocil a frcel zpatky, na svem krasnem, vypujcenem mestskem kole, ze ktereho me boli zadek jeste dnes...