neděle 2. listopadu 2008

Zlatý hřeb, Shibu Onsen a Nagano

Ngano a Shibu Onsen
Ve středu nastal den D, dychtivě očekávaný zlatý hřeb naší dovolené, tři dny strávené v horách poblíž Nagana, navíc v pravém lázeňském prostředí místa zvaného Shibu Onsen. Z Nagoji do Nagana Šinkanzen bohužel nejede, ale přímá cesta expresem trvala jen tři hodiny, navíc se vinula horskými údolími, takže bylo na co se koukat. V Naganu jsme se setkali s Milošem, který přijel Šinkanzenem z Tokia, zběžně jsme okoukli okolí nádraží a za chvíli nás už unášel místní vláček směr Yudanaka. Kdykoli do stanice Yudanaka dorazí vlak, začne se z místního rozhlasu linout úžasná stylová písnička, která naprosto dotvoří atmosféru lázeňského městečka. Před nádražím už na nás čekal Zdeno, díky kterému jsme mohli strávit dvě noci v tradičním japonském lázeňském hotelu zvaném ryokan s osmi vlastními lázněmi s horkou minerální vodou, takzvanými onseny. Asi bych měl nejprve popsat, jak jsem na Zdena vlastně natrefil. Náš výlet jsme chtěli strávit nejenom v Kjótu a Tokiu, ale chtěli jsme také vidět kus japonské přírody, nejlépe hory. A tak jednou při brouzdání wikipédií jsem natrefil na stránku o Jigokudani monkey parku a řekl jsem si, že to musíme vidět. Zbývalo tedy sehnat ubytování poblíž a tady mi pomohla náhoda, když jsem natrefil na Zdenovo stránky věnované právě Yudanace a okolí (Snow monkey guide). Pak už zbývalo jen Zdena kontaktovat mailem a domluvit s ním detaily ubytování. Vše bylo velmi snadné díky tomu, že Zdeno je Slovák, který si vzal za manželku Japonku, pocházející z rodiny vlastníka (který nyní představuje šestnáctou generaci!) nejstaršího ryokanu v Yudanace (www.ichizaemon.com). Zdeno i jeho manželka Akiko jsou velmi milá dvojka, stejně tak majitel ryokanu, jeho manželka, se kterými jsme se také seznámili. Po malé odpolední procházce městem jsme se už těšili do teplého onsenu, protože celé odpoledne propršelo byla zima. Jak již jsme zmínil, v ryokanu je hotelovým hostům k dispozici celkem 8 horkých onsenů, z nichž některé jsou částečně pod širým nebem. Některé pokoje mají dokonce na balkóně svou vlastní lázeň. Onseny jsou striktně rozděleny na mužské a ženské (jsou označeny buď červenou či modrou barvou pruhu látky u vstupu) a když odbije devátá hodina večerní, tak se to do rána prohodí, spravedlivé ne? Specialitkou jsou dva onseny označené zeleně, ty můžou využívat třeba párečky či páry a nikdo jiný si nedovolí se přidat, když zjistí, že už je obsazeno. Řeknu vám, není nic lepšího, než být až po hlavu ponořený v teplé minerálce (tak kolem 50ti stupňů), chladit se zevnitř pivem a probírat s kamarády všechno možné. Je to naprostý relax, na který budu dlouho vzpomínat. Druhý den se počasí zázračně vylepšilo a my jsme vyrazili na opice. Cesta vedla údolím říčky Yokoyu a místo samotné se nazývá Jigokudani, v překladu pekelné údolí. Název je to velmi přiléhavý, všude něco bublá a syčí, všude se line pára z horkých pramenů a blízko opičího onsenu vyvěrá gejzír. Opice (makakové) byly úžasné, jsou absolutně zvyklé na turisty, doslova se před námi předváděli a co chvíli se čachtají ve vlastním onsenu a vyvádějí všemožné zábavné kousky. Tady se závěrka foťáku řádně zapotila... Večer jsme vyrazili se Zdenem a atiko na večeři do jejich oblíbené útulné restaurace. Asi vám nemusím vykládat, že nejvíc yenů padlo na pivo. Mají tam poctivou cenu, litr za litr:-) a k tomu dostanete jako bonus plnou misku čerstvých sojových lusků, k pivu vynikající! Po pár pivech jsme se dostali i k tomu, jaké že to Akiko umí slovenská slovíčka. Nikdy byste nevěřili jak je roztomilé slyšet rodilou Japonku vyslovovat bohužel nepublikovatelné slovenské výrazy! Večer jsme zakončili opět v onsenu a bylo to tak návykové, že jsme zašli ještě v pátek ráno na dvacetiminutovou koupel. Pátkem bohužel naše dovolená končila, Zdeno s Akiko nás vzali autem do Nagana, kde jsme se s nimi rozloučili a navštívili jsme ještě chrám Zenko-ji, jeden z nejstarších buddhistických chrámů v Japonsku. Pak už kluci nasedli na Šinkanzen, já na Nagojský expres a naše dovolená definitivně skončila. Jak jsem si za ten měsíc a půl zvykl být sám, tak za ten týden jsem si zase rychle odvykl. Bylo to úžasné, pokud se někdy podíváte do Japonska, onseny a tradiční ryokan si rozhodně nenechte ujít. Ryokany jsou rozesety po celém Japonsku, ale koupající se opice najdete jen v Jigokudani poblíž Yudanaky.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Sakriš, naprosto závídění hodné!Včera jsme sice byli v teplé vířivce, ale to nemá takovou atmošku. Parádička, doufám, že jste se pořádně zrelaxovali, abyste jste čelili našim sychravým podmínkám :-).Iva