Sobotní ráno

Naše snídaně před projížďkou na kole

Sushi s Japonkami

V pátek večer jsme vyrazili s Emi a Nahomi (snad se tak jmenuje...) do sushi baru. Jeli jsme autem, které patří Nahomi. Zajímavé bylo, že řízení mělo na levé straně. Značka BMV. Moc pěkné, jen motor měl takový zvláštní zvuk, jako když mu chybí olej.
Holky se nás ptaly, jestli nám chutná syrová ryba. Štěpán samozřejmě hned přikyvoval a já jen s útrpným obličejem řekla, že jsem to ještě nezkoušela... Ale stejně jsem byla rozhodnutá, že to taky v žádném případě nikdy nevyzkouším. Byl to typický sushi bar s jezdící kolejničkou kolem dokola celé restaurace a co jste si vzali, to jste si taky snědli. Štěpík znalecky začal lovit. Já si zpátečnicky ulovila jen něco typu mléčný výrobek. Během večera jsem nakonec zdolala syrového lososa. A nejakou směsku v řase. Myslím, že jsem byla hodně odvážná na to, že jsem to já:-) Ale víckrát už syrovou rybu nejím.To jsem si jistá. Štěpán prokázal obrovskou odvahu, když snědl šlehaný krabí mozek, který byl úplně zelený. Jinak si evidentně pochutnával na spoustě zvířátek, z kterých nakonec zbyla jen klepýtka...
Jinak to byl velmi příjemný večer. Probrali jsme spoustu věcí od písma až po politiku. A prý s nimi někdy můžeme zajít na pivo, když ho máme tak rádi:-)

Jak se nám bydlí

Tož bydlí se nám samozřejmě dobře. Včera ráno napadl sníh. To pro nás byl celkem šok, vzhledem k tomu, že jsme očekávali teplejší podnebí než v Česku. Proto jsme si také vzali jen větrovku, protože zimní bunda by zabírala drahocenné místo a ztížila by nám vejít se do váhového limitu 20kg. Ale ono to s tou teplotou není zase tak hrozné. Do poledne byl sníh pryč a my, kteří drandíme vesele po Pardubicích v mínus dvaceti na kole jsme zjistili, že tady už jaro určitě brzy začne. Krom toho máme taky neustále dvě vrstvy mikin:-D.

Pro ilustraci pohled se sněhem a bez sněhu:-)

Nyní nabízím krátký pohled do našeho bytečku.

V bytečku jsme se již pěkně zabydleli. Naučili se spoustu věcí (pustit vodu, drtič odpadků, topení, klimatizaci). Další věc, kterou budu muset v dohledné době přeprat je pračka. Vypadá to na metodu pokus a omyl. Protože jediný manuál je na ní přilepená cedulka s překladem japonského písma. To je ovšem velmi zajímavé. Protože v bytě je manuál úplně na všechno, včetně rozložení pohovky. Jen k pračce tam prostě není... Opominu-li papír se soupisem nebezpečí, jako že třeba nemám strkat prst pod pračku, když pere a nemám si na ní sedat... Tak mi držte palce, ať nám nezničím polovinu oblečků.

Tak to je ONA!

Včera k nám na návštěvu dorazil i Miloš a tak jsme večer zasvětili všichni čtyři vědeckému zkoumání místního piva. Byli jsme poučeni, že ne všechno pivo je pivo, ale také instatní pivo. To mi ovšem chutnalo úplně stejně, takže já si s tím hlavu lámat nebudu.

Výsledek byl uspokojivý.

Jinak kola již máme pronajatá. Překvapila mě informace, že tady se kradou úplně stejně jako v Pardubicích. O víkendu chceme vyrazit poznávat Tsukubu. Možná i vysvitne sluníčko a foťák vezme do ruky pro změnu Štěpán:-).

První dny v Japonsku

Tak je tenhle blog zpátky v Japonsku. Jenže teď tu má ke všemu Stevek ještě mě - Kiki. A svěřil mi svůj blog, takže některé příspěvky budou také ode mě.

Dnešek je náš třetí den tady v Tsukubě. Teprve teď se rozkoukáváme, protože v pondělí jsme byli jako převálcovaní buldozerem po asi třináctihodinovém letu. A tak jsme teprve včera zjistili, že v našem bytečku (ano je to byteček) máme tři balkony. To ovšem až zase tak nevyužijeme, protože je zatím venku celkem zima. Tady vevnitř je zima jen občas než se rozjede klimoška, která umí i topit, když se dobře nastaví:-)A jinak je tu podlahový topení. Takže když si lehnu na podlahu a přikryju se, tak je to skoro jako v sauně:-D. Je to moc pěkný bydleníčko. Bohužel je tu všechno moc technický, takže než se nám povedlo pustit teplou vodu ve sprše, málem jsem umrzla.

Včera jsme navštívili zdejší posilovnu. Tam se užije spousta legrace. Krásně jsme si zacvičili, je tam i rotoped, který se mi velmi zalíbil.

Chceme si brzy pronajmout kolo, tím se náš akční radius značně zvýší. Na to se už těším, jen si musím zvyknout, že je tu všechno naopak....Dnes, když jsem šla nakoupit, pořád jsem byla vyděšená, že auta jezdí v protisměru. Naštěstí se na kole smí jezdit po chodníku. A taky je na každém rohu semafor. Ještě mě zaujala taková maličkost. Odemyká se tu jako když se u nás zamyká a odemyká zase obráceně... Myslím, že až přijedu domů budu už naprosto zmatená. Doteď se mi pletly strany jen teoreticky, po Japonsku už se mi budou plést i prakticky.

Tak to je zatím vše. Až se to naučím, připojím snad i nějaké foto.

Pivnická rokle

Pivnická rokle je krásné místo, které leží poblíž obce Zderaz na pokraji Vysočiny. Rokli tvoří dva "jazyky", které se po pár stech metrech spojují v jeden. Oba dva jazyky vznikají doslova uprostřed pole a postupně se zařezávají hlouběji a hlouběji pod okolní terén. Nouze není ani o potůček na dně rokle:-). My jsme tohle nádherné místo navštívili sedmnáctého listopadu, počasí bylo krásně mlhavé a místy to byl pěkný adrenalin. Vyskytuje se zde malý vodopád, pár jeskyní a potěší i to, že moc lidí tu nepotkáte. Prostě ideální místo na půldenní výlet, v pohorkách:-).

Jeden Výr

Tenhle výr je z hradu Točník, kde byl jeden ptáčník:-) (a ten měl tohohle výra...)

Malá ukázka nočního tábora

Jsem bohužel již jen příležitostný skaut, ale na našem táboře nesmím chybět a s foťákem se tam vždycky vyřádím:-). Více nočních fotek opět na mém photostreamu.

Upoutávka na Korsiku

Tato fotka je z Bonifacia, dle mého názoru jednoho z nejhezčích měst na Korsice. Stojí na impozantních křídových útesech, které se tyčí do výšky 60m nad hladinu moře. Na fotce jsou právě ty útesy:-). Vybral jsem jí abych vás nalákal na další fotky z Korsiky, které jsou na mém photostreamu, stačí jeden klik na fotku a jste tam;-)

Skoky v lese aneb přehlídka leteckých stylů

Pár fotek z výstavy DOX NANO