Duální fotografie

V dnešní době již málokdo fotí na kinoflm, natož černobílý. Jelikož mě baví pořád zkoušet něco nového a jelikož se nám doma válela tchánova nevyužitá zrcadlovka Canon EOS 500, která pochází těsně z doby před nástupem digitálu, rozhodl jsem se to zkusit. Navíc díky relativní zánovnosti přístroje jsem mohl fotit tak, jak jsem zvyklý z digitální zrcadlovky, s automatickým ostřením, měřením scény, a plnou kompatibilitou všech mých objektivů:-). Nafocené filmy jsem si až na prvních pár kousků začal vyvolávat sám, není na tom nic těžkého. Strávit hodiny v temné komoře vyvoláváním fotek se mi nechtělo (i když je to prý na celém procesu od cvaknutí k fotce to nejhezčí), už od začátku jsem věděl, že filmy zdigitalizuji pomocí skeneru, proto tedy název "duální fotografie". Za skener jsem nechtěl utrácet horentní sumu, takže jsem pořídil Plustek OpticFilm 7400 a jsem víceméně spokojen. Škoda, že na černobílé negativy neexistuje hardwarový odstraňovač prachu a škrábanců, ten bych velmi uvítal, neboť jsem zjistil, že mít čistý a nepoškrábaný negativ je snad zázrak. Klonovací razítko si sice poradí se spoustou věcí, ale je to zdlouhavé. Jinak skener funguje dobře, počáteční častou hlášku: "scanner not ready" jsem zahnal updatem softwaru. A teď už k výsledkům. Všechny fotky (až na Fichtla v radlici, která je ze sedmdesátých let a pochází z archivu mého tchána) jsou foceny na filmy Ilford různých typů a citlivostí. Vyzkoušel jsem i vysoce citlivý film Ilford Delta ISO 3600 (fotky psů) a výsledky mě mile překvapily. Jinak jsou to buď citlivosti ISO 100 či ISO 400. Vše vyvoláváno ve vývojce ID 11. "Mořské fotky"jsem nechal ještě vyvolat ve Fotostaru a dávám je sem spíš jako odstrašující příklad...