Tokio naposledy

V neděli jsem se vypravil naposled do Tokia. Naposled nasát atmosféru tohoto úžasného města, které jsem si, musím říct, velmi oblíbil, ač většinou preferuju přírodu. Tokio se se mnou rozloučilo opravdu stylově. Zrovna jsem obědval v jedné hospůdce na Asakuse, kde jsem si pochutnával na výborné dušené zelenině s kousky masa a obligátní misce rýže, když se všechno začalo houpat a vlnit. A to jsem si říkal, že už dlouho žádné zemětřesení nebylo. V Tokiu jen dvojka, ale poblíž epicentra na severu pětka, takže celkem solidní zemětřesení. Na japonské poměry ale nic extra. V Asakuse je spousta krámků se vším možným, ale nejvíc mě brala keramika. V jednom obchůdku jsem se doslova zamiloval do jednoho krásného čajníku, ale pod tíhou skeptických argumentů racionálnější půlky mého já jsem nakonec odolal... Mým hlavním cílem posledního výletu byl ale umělý poloostrov Odaiba, ze kterého jsem chtěl pořídit pár snímků Tokijského zálivu za soumraku s Duhovým mostem v hlavní roli a s Tokijskou věží v roli vedlejší. Předtím jsem ještě navštívil japonskou zahradu Koishikawa Korakuen, kde zrovna kvetly kosatce. Prostě po všech stránkách vydařený poslední výlet do Tokia.


Úplňkový most (Full moon bridge)








Pořád nevím, na čem to ti pánové sedí...


Večerní pohled na Tokijský záliv z poloostrova Odaiba


Duhový most a Tokijská věž za soumraku