Mount Tsukuba

V neděli jsme vyrazili na kolech na asi dvacet km vzdálenou Tsukuba san (877 m. n. m.). Je to skoro jediný kopec tady v Tsukubě. Je to tady jako v Pardubicích:-). Nevyjeli jsme tedy až na vrchol. Jen k chrámu a stačilo nám to:-). Kousek odtud pak vede lanovka až na vrchol. Tak třeba někdy příště... Uvidíme.

Tsukuba san

Jaro už se hlásí plnou silou. Po české zimě tenhle pohled zahřeje.

V mapě, kterou jsme dostali první den na imigračním úřadě jsme objevili, že k hoře vede jakási Ring Ring Road. Dlouhá rovná cyklostezka. Připojili jsme se k ní těsně pod horou. Nazpátek jsme už jeli valnou část cesty po ní. Je lemovaná sakurami. Takže v dubnu, až pokvetou, bude určitě plná cyklistů, a kdo by odolal.

Foceno z Ring Ring Road. Na obrázku je ale jen stezka vedoucí podél.

Výhled z Mount Tsukuba

Jak už jsem psala, dojeli jsme jen k chrámu. Ale i tak jsme si pěkně zastoupali. Nejprve nás uvítali typické stánky se suvenýry (jako v Čechách). A pak jsme se ocitli u chrámu. Nějaký Samuraj tam zrovna něco vyprávěl. Pak chvíli máchal katanou, pak si lokl něčeho z flaštičky, vyprskl si to na ruku a říznul se... Pak ho vystřídala další samurajka a vyprávěla asi zase něco jiného. O kousek dál prodával pán sazenice stromků mandarinek, které už měly rovnou mandarinky. Všude bylo opět vše krásně opečovávané a i přes poměrně dost lidí vládl příjemný klid.

Narcisek u chrámu

Malé kvetoucí slivoňky. Kvetou ze všech stromu nejdříve. A pak teprve sakury.

P.S. : Dnes večer jsme zažili další zemětřesení. Hned jsem to vyhledala na internetu a byla to trojka. Nejzábavnější bylo, že jsem si nejdřív myslela, že nad námi něco stěhujou. Nebylo to nic velkého, protože nám nespadly vystavené plechovky od piva. Ale musím říct, že je to fakt velmi zvláštní pocit. Doufám, že větší už nebudou. Tohle mi stačilo na ukázku:-)