Milí čtenáři a čtenářky mého blogu,
už mi zbývá jen týden do návratu domů a tak jsem se rozhodl trochu vás potěšit nějakými xichtíky a obličeji, které jsem tu za ty tři měsíce vyfotil. Dnes přijdou nařadu ty dětské a někdy později ty dospělé. Fotografie berte jako ilustraci toho, jak vypadají, jak se smějí, jak jsou zaujaté, jak se stydí či naopak nestydí japonské děti. Občas jsem si říkal: sakra, teď mě někdo chytí pod krkem: "Co fotíš moje dítě???", ale nestalo se, možná díky tomu, že s kompaktem se dá fotit velmi nenápadně a na zrcadlovce mám zas objektiv s pořádným zoomem:-). Takže přeji příjemné pokoukání;-).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Jeje. Jsou to sladousove:-)Nejhezci jsou ty cerstve chodici. Jsem zvedava na dospele xichtiky:-)Kiki
No jo, ono jak deticky starnou, tak se to sladousovstvi kamsi vytraci:-).
NO to jak kdy... Sladousovstvi se sice vytraci, ale objevuje se neco jinyho...A treba stejne dobryho...K.
Ano ano, uplne ti rozumim Kiki;-)
Sakra,doufám, že budeme mít krásné dítě po Pavluškovi :-).Iva
Tak o tom nepochybuju Ivo :-))
Okomentovat