Už dlouho jsem chtěl udělat podobnou fotografii. Při focení hvězd, tak aby se objevil jejich pohyb na obloze má fotograf v zásadě dvě možnosti. Buď vše nastaví na jeden snímek, použije dálkovou spoušť, kterou zablokuje v režimu BULB a exponuje třeba dvě hodiny. Problém může nastat, pokud je ve foťáku nastaveno odšumování výsledné fotky, to pak zpracování takové fotky před uložením na kartu trvá zpravidla déle než samotná expozice... S tímto mám špatné zkušenosti (vybitá baterie v průběhu zpracování fotky). Bohužel jsem na to přišel až nedávno a teď už tuto funkci zásadně nezapínám. Další problém je ten, že v podstatě sázíte vše na jednu kartu, pokud během expozice někdo kopne do stativu, padne rosa, či úplně neodhadnete čas expozice při nastavené cloně a citlivosti, je obrázek většinou v háji. Druhá možnost je nastavit na foťáku sekvenční snímání a nastavit nejdelší čas (obvykle 30 s). Opět je nutné použít dálkovou spoušť. Pak je ale většinou nutné zvýšit citlivost, protože 30 s na noční oblohu je relativně krátká doba. V tomto případě máte volné ruce v tom, jak dlouhou expozici vlastně uděláte a jakou sekvenci snímků použijete. Na druhou stranu pokud nemáte program, který zvládá batch processing, je celkem pracné poskládat třeba sto snímků do výsledné fotky (což je i můj případ). V dohledné době se chci ještě vrátit k první variantě (s vypnutým odšumováním) a zakomponovat do obrázku poněkud záživnější popředí.
Canon EOS 400D, Canon EF 17-40 mm, f4 L, ISO 800, f4. Složeno ze 100 expozic, každá 30 s.
Co vznikne složením 150 expozic je možné vidět v mé Flickr galerii. Rozdíl v barevnosti je dán tím, že prvních 50 expozic bylo nebe ještě temně modré (nedlouho po západu slunce).
